Episode Transcript
Partnerske_vztahy_zrcadli_zkraceno
Ales: [00:00:00] Partnerské vztahy a zákon zrcadlení, jak to celý funguje a jak je možný, že kolikrát partnerovi shlédneme kus nepoznaný části sebe a vůbec si to nejsme schopni uvědomit. Takže tolik dnešní téma a hlavně to, co byste se v tomto měli dozvědět je jeden z mých úžasných vynálezů v tom, že není žádná náhoda a každý rozchod, každá bolest, každá radost, všecko to, co se nám v těch vztazích různě děje, Tak je jenom odrazem něčeho, co nosíme sami v sobě.
A já jsem nad tímto zkoumal dlouhý roky a ptal jsem se, co to je, že jsem si nemohl prvních pět let po rozchodu nikoho najít. A jak je možný, že ve světě kde je takové množství lidí jsem byl pět let sám. A jak je to možný, že když už jsem někoho měl, tak vlastně jsem často prožíval tak velikou bolest, že jsem vůbec nechápal, co se se mnou děje.
A jak je to vlastně vůbec možný, že jsem chtěl celý život a to jsem si [00:01:00] říkal už tenkrát v patnácti Že nedopustím aby můj vztah byl v podstatě tak zatížený, jako byl vztah našich a stejně se mi to všechno tak nějak postupně stalo a vůbec jsem nevěděl proč. Ono totiž na tomto světě existuje vztahový zákon, který jsem objevil kdysi před roky a říká, že se nám ve vztahu neděje nic nového, že neexistuje žádná náhoda.
My pouze v něm zažíváme to, co zažíval náš rod a teď je úplně jedno podle mých výzkumů až šest pokolení zpátky. Takže čert ví, co prožívala pra pra pra babička a pra pra pra dědeček a co tam zažívali a jestli tam byla vůbec nějaká láska nebo tam žádná láska nebyla. Jestli tam bylo nějaké znásilnění, bylo tam vůbec nějaké pohlazení a bylo tam vůbec nějaký sexuální zážitek a bylo to vůbec dobrý anebo to bylo jen tak, že se chodilo po povrchu.
A tento zákon [00:02:00] vlastně říká, že všecko to, co se nám během života zapíše do hlavy v podobě takzvané emoční mateřtiny, tak jako máme slovní mateřtinu, tak máme emoční mateřtinu tak se nám úplně stejně tak zapisuje do hlavy emoční mateřtina, takže všecko to, co jsme doma zažívali a prožívali se nám do té hlavy zapsalo a teď se děje ta úžasná věc, že my si vlastně k sobě Najdeme člověka, se kterým budeme ze 70%, a já vám vysvětlím co těch 70% je, prožívat podobné věci.
Ale co to teda vlastně prakticky znamená Zkusím vám to vysvětlit jednoduše abyste aspoň trošičku chytli ten dech toho, jak ta emoční mateřtina pracuje. A proč se nám pak ve finále dějí věci, kterým často vůbec nerozumíme. Takže třeba zkusme si představit že prapra pra dědeček nebo dědeček nebo maminka, tatínek [00:03:00] to je jedno, odkud se nám to do té hlavy dostalo, tak zažívali doma třeba ponižování od sestry.
Takže ta hlava si zapíše do hlavy že mohu být ponížen, že blízká osoba mě ponížuje. To je to, co to dítě zažívá v době když bylo malinký. Takže jako jsme se naučili slovo pes, jako jsme se naučili slovo traktor, nebo mrkev, tak stejně tak jsme se naučili emoční mateřtinu která říká No blízký mě může ponižovat, nebo blízký na mě může být zrý, nebo s blízkým nebude nikdy žádná radost, nebo doma může být nuda.
A toto se nám do emoční mateřky napíše. A víte co potom náš mozek v budoucnosti dělá? Že on totiž Který nám posílá náklonost k druhému pohlaví podle předem specifického zdrojového kódu, který máme v hlavě, protože v hlavě [00:04:00] nesedí Aleš nebo ty Petra Jana, tam sedí jogurt, tam je mozek, tam je výpočetní technika, tam není žádnej pámbu nebo někdo kdo by nám tam Nic takového tam není To je perfektně naprogramovaná mašina.
No a víte co tady ta mašina dělá? Hele schválně, tak si to jako zkuste. Jdeme po ulici a tam teď najednou proti nám někdo jde. A já jsem to testoval na Václaváku. Já vím hele, já to vím přesně, že to takhle funguje. A můžete si to vyzkoušet taky Že půjdete po cestě, samozřejmě jde to líp v létě než v zimě a pokud jste chlapi, tak budete koukat na holky, pokud jste holky, budete koukat na chlapi a jen tak si zkuste udělat takovej test, že se na ty lidi budete koukat a budete si říkat, chci s ním bejt, nechci s ním bejt, chci s ním bejt, nechci s ním bejt, to je zajímavý to je zajímavý to je zajímavý s tím člověkem bych byla, s tím člověkem nechci bejt a [00:05:00] vůbec nemusíte zahajovat rozhovor Jenom si zkuste takovouhle věc, že si partnerský vztahy že si otestujete zákon zrcadla a otestujete si, co ve vás je a v podstatě co je hodno aby se vám to začalo dvořit, tak si to vyzkoušíte tímto způsobem.
Takže já jsem šel takhle po Václaváku a říkám tak mozku a teď tě zatížím a teď mi řekni, s kým by si chtěl být Tak já jdu a říkám, ne, ne, ne, ne, ano, ano, možná ano, ano. Ale jak to ten mozek dokáže takhle rychle vyhodnocovat? Ty člověče a jsme u toho. Mozek totiž je jenom výpočetní technika, která nám nahrává situace Ve kterých jednou řekneme ano, skončíme u oltáře, lidi zlatý, to se vás nedělejte, a najednou děti kočárky, hypotéky, a najednou z té úžasné party mladých lidí kde jsme byli ve škole obklopený mraky [00:06:00] lidma, pak jsme byli na střední škole kdo má vejšku, všude jsme byli obklopený mraky lidma.
A najednou jsme si našli partnera a zavřeli jsme se s ním do jednoho bytu. Ale prosím vás pěkně, my jsme společenský bytosti. My jsme prostě lidi kteří chtějí být s někým. A přitom nás naše vlastní hlava zavede někam, kde se zavřeme s jedním člověkem do bytu. A začneme tam sedět co rok. Ale... Třeba třicet let?
Tohle je trošičku zajímavé, že? No ale pojďme zpátky k tomu jak je teda možný, že ta hlava nám na někoho řekne ano, ano, ano a na jiného ne, ne, ne. Jak se to takhle rychle dokáže spočítat A to mi teď napadá, že některé vztahy taky jsou jako z nouze, že už na nás nikdo [00:07:00] nezbyl, ta první třída partierská už na nás nezbyl ten člověk takže my vlastně jsme skončili s někým s kým vlastně vůbec ani nechceme bejt a když se kolikrát já na koučinku ptám, no a proč teda spolu jste...
No my jsme si na sebe nějak zbyli. Lidi zlatý, ale přitom mi každej z nás v hlavě, a tu mi taky tuhle jedna paní říkala já bych potřebovala se přihlásala na coaching a říká mi, víte co, já bych jako potřebovala Já bych potřebovala já si furt sobě tahám ty samý druhy chlapů a já bych se tady toho potřeboval zbavit.
Ono to na začátku je vždycky tak všechno slastný a pak zjistím že jsem zase úplně s tím samým a takhle se mi to děje pořád okola. No jasně, protože náš mozek Je vypočítavá mašina, aby se nemusela moc namáhat, tak ona si z programů z té emoční mateřtiny, [00:08:00] kterou my v sobě máme a nosíme v podstatě do sedmi let, máme 70% emoční mateřtiny v hlavě, tak si vytváří, já tomu říkám socha našeho vzorového partnera.
Socha, to jsou moje vynálezy, to se nikde nedočtete, to prostě jenom... A vůbec no vidíte to slovo jako nedokážu ani pořádně najít ty věci, že jsem to zkoumal a chtěl jsem si pro sebe najít někoho, aby mi to fungovalo líp než doma A teď to, tohle nešlo, támhle to nešlo, tady to nešlo. A já jsem si pokládal tu otázku hele, mozku, já se s tím mozkem bavím jako s kámošem a někdy ho seřhu, protože prostě je to hloubej parchant, který mi kazí život.
No jasně, protože jsem zjistil že já jsem ten problém že my lidi... Máme tendenci vidět to pořád u někoho jinýho a říkat si, no to von a von, že jo ty porozchodový terapie to vona a vona a proč vona vona [00:09:00] proč vona vona nebo von, von, von. Ale já jsem zjistil že jsem ten problém Teď nebudu říkat, že ty seš nebo umli o sobě abych tady někoho z vás neurazil, že já jsem ten problém že já jsem ten komplikátor, poněvadž můj mozek Si vytváří takzvanou sochu mého budoucího vzorového partnera na základě emoční mateřtiny, která se nám dostala do hlavy během našeho dětského života.
A podle této sochy, podle tohoto vzorového partnera nám umetá cestu tak, aby jsme ho někde v životě potkali. No a jak nám to ten mozeček dá vědět že to je on vzorový Že mu spadneme do batohu nebo do trenek rovnou. Pravda? Ne. Najednou my začneme cítit přitažlivost. Najednou my začneme cítit vzrušení.
Najednou my začneme [00:10:00] cítit feromonální vůně. A když si říká velká láska, láska nebeská, moje modlitby byly vyslyšeny. Nic takového prosím vás. Nic takového. Prostě jenom se vám namanulo to, co ve své hlavě nosíte od jak živá. Tudíž je váš mozek vám připravil cestu tak, abyste v tom nekonečným množství kombinací všech mužů a žen našli pro sebe člověka, který odpovídá Ze 70% toho, co ve své hlavě nosíte o mužích nebo o ženách.
Jakmile tento člověk se vám tam někde objeví, tak co by mozek udělal, aby najednou vám z něj jako jak byste si ho normálně všimli? No pošle vám vzrušení, pošle vám feromonální přitažlivost a pošle vám to přes vizuální ob, že jo, přes [00:11:00] oko, že řeknete Je, to je ale hezký člověk přitom kámoš, kamarádka může říct, že se úplně zbláznil co na něm vidí, když ten nemá žádný šarm a vy řeknete, tomu nerozumíš.
Čili my jsme vlastně na základě té úžasné výpočetní techniky kterou nosíme ve své hlavě, z našeho dětství z naší emoční mateřtiny, jsme vábeni k lidem, ze kterými se v podstatě dozvíme o sobě to, Co o své mateřtině vůbec nevíme. To je dobrý co? Takže vlastně každý ten náš vztah je náš učitel A my, pokud tam uvízneme, tak se tam můžeme naučit metráky věcí o tom, co se nám během rodu, během toho, co jsme doma zažili, hezky pěkně naskládalo do hlavy a můžeme si na to postupně sáhnout.
Já jsem celý o tomto udělal workshop, který se nám sem nevejde a jmenuje se [00:12:00] to, jak vlastně vůbec se nás ovlivnilo naše dětství Ve čtyřech základních oblastech a je úplně zadarmo, takže si ho můžete poslechnout a je to k nalezení když napíšete aleškalina.online lomeno workshop, tak se na tento workshop dostanete a můžete se na to podívat mnohem ze vrubnějc, jak nás to dětství vlastně ovlivnilo a jak se ta naše materština hezky pěkně propisovala do našich hlav Takže to je jeden z největších zákonů, který já mu říkám vztahový zákon 70 na 70, což vlastně znamená, že já, když jsem vlastně dělám s dvojicema na partnerským koučinku, tak zjišťuju, že když jemu vytáhnu jeho emoční materštinu a jí vytáhnu z hlavy, z toho mozku, z flashdisku emoční materštinu a porovnám to proti sobě No tak najdu 70 % podobností.
Takže to je úplně jasný, podle čeho by [00:13:00] mozek na tom Václaváku když jsem tam šel a vyhodnocoval jsem tam všechny ty krásné lidi kteří chodili kolem mě takže to byly nádherné holky. To ne, že by to byly prostě lůzři prostě takový, kdo ví co, ale prostě on nelíbí, nelíbí, nelíbí nelíbí nelíbí nelíbí,, tohle to by možná docela šla, aha, tohle to je docela hezký.
Ale nebylo jich tam moc, přitom na Václava a ku toho chodí mraky, že bych byl z toho posedlej a na každou desátou říkal ano. To byl velmi pečlivý výběr. A jak by to ten mozek dokázal spočítat Podle čeho by to udělal? Protože má v hlavě ten vzorovej obraz mého budoucího partnera Jakmile tento člověk se mi objeví na scéně, tak samozřejmě mi to začne, mozek se úplně poblbne a začne posílat že jo, feromonální přitažlivost, začne posílat sexuální přitažlivost ten člověk se mi začne nějak líbit a to tím víc že jo, [00:14:00] pokud jsme v tom bláznivým období před dětma, poněvadž ta hlava je nakodovaná na to, abychom plodili další potomky, takže ona je to jistým způsobem droga.
To plození těch dětí, poněvadž se nám vyloučujou hormony a máme potřebu zakladat hnízda nosit větvičky a slámičky jako ptáčci a budovat hnízdečko, aby se nám planeta hezky množila dál. Tak jsme nakodovaní. Ale já všem doporučuju předtím než se do toho vůbec pustíme do nějakého plození dětí, aby jsme nejdřív pochopili jak funguje 70x70 poněvadž.
Jakmile přijde do vztahu děcko, tak se aktivují další programy další emoční programy na flashdisku, které tam z té emoční mateřštiny máme a začnou se nám projevovat k tomu ke všemu ještě další programy o dětech, což se samozřejmě stalo mně a nebylo to vůbec nic příjemný, když jsem si ve finále musel začít sahat na kus své osobnosti kterou jsem [00:15:00] předtím vlastně vůbec neznal.
Takže toto, tento zákon 70 na 70 a já vám teď ukážu alespoň trošičku nějaký příklady jak by se to mohlo v životě projevovat, poněvadž když se jako rozhodnete právě k tomu poznat svůj emoční flashdisk, A poznat, jaká je vlastně ta socha toho vašeho partnera kterou si mozek ve svým podvědomí vyrobil sám, protože je línej lůmp.
A vyrobí si to podle vzoru pradědečka praprapradědečka všech tady těch našich rodových. A kdo ví, jestli babička měla chuť s někým prožívat klid. A tuhle, jak mi jedna pani říkala, že dědeček byl prostě násilník a že je tam látil všechny byčem. Jo, že je tam látil všechny byčem. No a jasně že potom tato žena Dostane od své hlavy příkaz, aby se zamilovala do člověka, který ji bude fyzicky nebo psychicky týrat.
[00:16:00] A to vůbec nemluvím o tom, když dědeček, pra-pra-pra-dědeček nebo kdo ví, jaký tam to, byl trošku sexuálně ušinutej a mohlo tam docházet k nějakému dětskému zneužívání. No, ani poplácal pozadku, anebo jsou tam samozřejmě i horší případy. Těchto zneužívajících praktik. A najednou si úžasná holka k sobě najde chlapa, který se za deset let projeví jako sexuální nemrava.
Čili vidíte to, že my... Se v těch vztazích, které jsou plné emocí, tak se v nich vždycky a vždycky bude jenom ukazovat něco co ve své hlavě nosíme Ze své emoční materštiny. Čili to můžeme nádherně nádherně využívat. Poněvadž ten náš partner nám totiž vždycky bude zrcadlit něco, co [00:17:00] o sobě nevíme, co si táhneme jako vocas z naší emoční minulosti.
A můžeme si to v sobě nádherně opravit. A buďto se nám to podaří opravit s partnerem, Anebo budeme muset jít někam jinam. Ale navíc víte ode mě už z mého kanálu, že jako není nic v životě lepšího než zažívat dobrý pocit než se cítit s člověkem dobře. A stejně tak ve vztazích to platí dvojnásobně My se přece chceme s milovanou osobou cítit dobře A pro ty z vás kteří to slyšíte poprvé ode mě, tak možná by stálo za to říct, že dobrý pocit je ne takovej ten po víně, ale to, že hluboko ve své duši cítíme to, že jsme klidné a pokojné bytosti že to není ještě tamhleto, ještě tamhleto ještě tamhleto, jejda, tohle a tamhleto a ještě tohle a ještě tohle, lítáme jak hadr na holi ale že nám naše hlava i naše tělo Poskytuje hluboký vnitřní pocit.
[00:18:00] Hluboký vnitřní klid a to je právě to, co právě se svým životním partnerem chceme prožívat. Hluboký vnitřní klid, hluboké vnitřní přesvědčení že on nebo ona je perlou našeho života, že s tím člověkem můžeme trávit úžasné chvíle A že je to pokojné, hezké, milé, příjemné, že se na to těšíme. To samozřejmě vůbec neznamená že budeme jako dvě kůřátka jak dva crkající crčci a ptáčci na větvi.
Můžeme samozřejmě každej mít svůj svět a každej můžeme mít svoje firmy a svoje všecko, ale kdesi v hloubi duše se totiž budete těšit na to, Že s tím člověkem budete moct strávit byť třeba jednu hodinu večer, nebo že si spolu uděláte víkend, ale že to je nabíjející záležitost. Tam se chceme dostat že? No a pokud toto není, že jo, tak se dějí věci že ten váš partiák, Vám jenom [00:19:00] on za nic nemůže vybrali jste si ho vy, že, vy jste si ho vybrali, vy jste s ním vezli do postele, vy jste si s ním udělali děti, že jo, vy jste, no vy jste to takhle jako vymysleli, čili není možný mu teď říkat, no ty jseš takovej ty jseš takovej právě že my to uděláme obráceně a my, Si řekneme dobře tak jestliže tento člověk mi působí tento druhý emocí, čili můžete začít postupně se naučit s emoční mateřtinou pracovat, a naučit se se emočníma rovnicema pracovat a využívat to k tomu Buď to si ten svůj vztah opravíte s tím svým partnerem a budete moct s tím být díl anebo upgradeujete a půjdete dál a přirozeně se rozejdete a budete vědět že váš mozek vám přepočítá tu vzorovou sochu partnerskou ve vaší hlavě.
A najdete si někoho jinýho, anebo budete sami a budete dál ještě na chviličku na sobě pracovat, poněvadž to, co se vám bude dvořit a to, co se vám bude [00:20:00] nabízet jako možnost k navázání vztahu, pro vás nebude to pravý ořechový a budete vědět že ještě je trošičku jako práce a že ještě bude potřeba si tu svoji partnerskou sochu změnit.
Možná si řeknete, ale jako kdo jí tak hrozně ovlivňuje? Kdo jsou ti největší ovlivňovatelé, kteří tu mojí partnerskou sochu budují? No, berte to tak, z mých výzkumů je to šest pokolení zpátky Náš rod, šest pokolení zpátky, se podepisuje na tom, jak se nám do hlavy ty emoční programy dostávají. Nejde to, prosím vás, s genetikou, jde to kopírováním rodových programů z hlavy do hlavy.
Mozek je mašina, která umí číst emoční pole všech lidí kolem nás a čím blíž rodově tento člověk k nám je, tím rychlejší a propustnější ten kopírovací kanál je. [00:21:00] No. Čili, když my nic nevíme o svém rodu tak jak mi někdo občas řekne no moje maminka s tatínkem, oni byli prostě úplně skvělí, no a přitom jeho vztahy jsou rozvlácený nebo její nebudu to pořád říkat na muže a na ženy že jeho emoční číslo ve vztahu je na pětce a sexuální barometr na trojce, ale přitom v rodu doma to bylo všechno perfektní, tak je to blbost Jenom si ten dotyčný nepamatuje.
Čili podle toho co zažíváme ve svém vztahu a měříme to na stupnici vždycky 0,10, jak se v tom cítím se svým partnerem a jaký mám sexuální barometr, tak podle toho poznám, že když nejsem nad devítkou nebo aspoň 8,5, že nosím... O svém vztahu, o svém partnerovi bláboli v hlavě, že moje emoční mateřtina je narušená.
Já vám uvedu takový příklad, že [00:22:00] já měl velice komplikovaný vztah se svojí mamkou, čili jsem si na svém flashdisku našel 8500 programů, který začínaly slovem máma Tak si to dokážete představit co mi to dělalo ve vztazích. To je fakt jako hukot. Co mi to dělalo ve vztazích? Takže když jsem tenhle zákon objevil že existuje 70 na 70, tak jsem na sobě začal intenzivně dělat, aby se mi ten flash disk v hlavě začal postupně předělávat a...
Abych se mohl samozřejmě družit s lepšími partnerkami, abych se tak netrápil abych mě to tak nebolelo, abych vůbec dokázal říkat věci, jako mám tě rád třeba toho člověka pohladit a pochválit. Já jsem to doma nikdy neviděl, že by taťka mamce řekl, miluju tě, že by mamka jemu to řekla. On vždycky ho vymetla, ten chudák postavil celý barák a ona pořád chodila po baráku a říkala, ale tamhle to ještě není a tamhle to není a tamhle to není a furt něco [00:23:00] a...
Ten chudák byl z ní úplně jako vyřízený, no jasně, emoční mateřština tam, oni si to prostě nestihli říct, že spolu už dál nechtějí být. Tak si z toho udělali děti a pak to dopadlo tak, že oba dva s bráchou máme ty hlavy trošičku jako pochmouraný tady tím všim. A já samozřejmě nechci mluvit za bratra, takže budu mluvit o sobě že tímhletím způsobem vím že ty šmouhy...
Ty šmouhy tam jsou. Čili do té hlavy se nám to hezky dostalo kopírováním, ne genetickými přenosy. Pár příkladů, jak to třeba může fungovat. Takže když třeba se mi do hlavy dostalo nějakej program, že máma mě nemá ráda. A teď samozřejmě tam budu mít nějakou sérii programů. Máma mě nemá ráda máma se mnou nechce bejt, s mámou trávit čas nemá smysl mamka si se mnou nehrála, [00:24:00] 8500 programů, tak si dokážete představit.
A teď partnerka musela mít nebo ta vzorová žena musela mít 70% programů podobných, tak si dokážete představit co tak zhruba asi jsem já musel prožívat když jsem...
